Paranormal tým

V předešlém článku jsme si popsali dění v lese Bor z periodika Budivoj. Druhá část článku se bude zabývat děním následujících let.

Opět zopakuji, že obsahem tohoto článku nejsou žádné mýty či pověry, ale faktické údaje zaznamenané novináři v průběhu let 1865-1914.

Díky panu Jaromíru Jindrovi z Českých Budějovic, který si dal tu práci a přiložené články sjednotil, můžeme snad vůbec poprvé nahlédnout do skutečné objektivní historie lesa Bor a připomenout si, čím vším toto místo bylo v průběhu padesáti let před tím, než se ozvaly první výstřely Velké války, známé dnes též jako První světová.

V dnešním článku se kromě Budivoje zaměříme i na další periodika – Českobudějovické Listy, Jihočeské Listy a Jihočeský Dělník.

Černá kronika nám dává pokoj do roku 1880. Do té doby o lese Bor vyšla kupa více či méně zajímavých článků popisující zajímavosti tohoto místa i doby, která daným událostem věnovala pozornost.

Rok 1876 je očima dobových tiskovin pro les Bor poklidným. Pouze tři sloupky se o něm zmiňují 22. června, 25. června a 29. června. Všechny se týkají jedné početné výpravy českého gymnázia (a veřejnosti), která dobře a slunečně začala, ale skončila v silném lijáku, jenž rozbahnil cesty a znesnadnil tak cestu zpět do města.

Také na 7. května 1877 si studující českého gymnázia plánují cestu do lesa Bor s kulturním programem. Budivoj se o další podobné akci zmiňuje ještě o měsíc později, 5. července téhož roku. V tomto sloupku je i zmínka o jakémsi tábořišti, kde se mohlo v jednom dni „vystřídati na osm tisíc duší“.

Ve vydání z 26. července téhož roku se periodikum zmiňuje opět o výletu, který se má konat za dva dny a na němž se školní rok ukončí „službami Božími a chvalozpěvem ambrosianským“.

(střelnice Branišov, jeden z objektů o němž se zprávy zmiňují)

Delší sloupek z 12. srpna 1877 čtenáře informuje o vojenském cvičení ve střelbě do terče. Výherci (nejlepší střelci) byli odměněni a zvláště jistý Pástor , původem z Uher, prý bude „ještě po mnoha letech vypravovati svým krajanům na pustě, jakého vyznamenání došel jednou na vojně.“

Dne 8. listopadu 1877 se do novin dostala krátká zmínka o tom, že v lese Bor ještě minulou neděli byly nalezeny „pěkné červené jahody“.

Léta páně 1878 vychází o Boru v Budivoji první článek 16. června. Opět jde o výpravu a zajímavostí je reklamní část: „Besední hostinský pan Sláma dá na místě zábavy postaviti stoly a lavice i žádá nás, abychom oznámili, že bude pokrmy a nápoje poskytovat levněji, než bývá o výletech.“ Zřejmě právě k tomuto výletu se Budivoj vrací 23. června 1878, kde je patrný zájem veřejnosti o tyto akce. Doslovně: „…zpátečný průvod se táhl od Boru až skoro ku městu“ (město tehdy nezačínalo Májem) dává tušit, že počet zájemců o výlety do lesa se počítal minimálně ne na desítky, ale spíše na stovky.

Další výlety roku 1878 zmíním pouze okrajově. Periodikum o nich informuje 27. června (ten den se dokonce píše o dvou), přičemž o podrobnostech jsou čtenáři informováni 4. července téhož roku. Další výpravu, tentokrát na tzv. louku Petrovu (kterou si pronajali čtyři hostinští) si čtenáři pročítají 7. července 1878. Ta se ale zřejmě nekonala, protože 14.7., 18.7. a 21.7. dochází k posouvání doby realizace akce (zřejmě kvůli špatnému počasí). Teprve až 25. července může Budivoj informovat, že minulou neděli se akce podařila a bylo na ní tolik živo, že „slavnost národní připomínala“.

(letecká mapa lesa Bor z roku 1946 před vybudováním sídliště Máj)

8. červen 1879 a 15. červen 1879 je věnován – jak se stalo tradicí – výletu českých gymnazistů do lesa Bor. Následují katoličtí  tovaryši s výpravou, o které se Budivoj zmiňuje 19. června 1879. Její realizace připadá na 22. června. To nesmí zůstat pozadu ani Sokol, jenž si svou výpravu organizuje na konci července (periodikum se o ní zmiňuje 27. července) s poznámkou, že bude i pivo. To ale netuší, že počasí se opět nevydaří a akce se přesune na začátek srpna, o čemž informuje sloupek z 10. srpna 1879.

Vzhledem k tomu, že končí další školní rok, opět noviny píší o tradičním výletu do Boru, který se má konat příští čtvrtek od vydání článku (článek vychází 27. července 1879).

Rok 1879 o lese Bor ukončíme krátkou zprávou ze 30. listopadu; v  ní se dává na vědomí, že „Honitba v lese Boru pronajata na šest roků panu Ad. Haasovi za ročních 101 zl.“

Tím éra klidných a veselých zpráv z lesa Bor končí a rok 1880 zahajuje nejedna, ale rovnou dvě tragické zprávy, které mají spojitost s tímto místem.

Budivoj 25. dubna 1880:

U terče. – Ve čtvrtek odpoledne střílelo oddělení 28. pl. p. v lese Boru do terče. Při jednom výstřelu vletěla kulka do kanálu v ochranném náspu u samého terče se nalézajícím, skrze nějž táhne se drát od zvonku „okazovači“ při střílení avisa dávajícího, i trefila okazovače za náspem a proti oné drátové dírce stojícího tak nešťastně do hlavy, že brzo potom ducha vypustil. Zastřelený takto voják jmenuje se Krch, a jest řemeslem krejčí z Radošovic u Vlašimě. Sloužil při 8. setnině.

(zbytek terčového zařízení na bývalé střelnici)

Těžko říci, zda od nalezení mrtvoly roku 1873 (psali jsme o ní v minulém článku) došlo od těch dob v Boru k nějaké tragické události. Pokud ano, tisk jí nemusel věnovat pozornost.  Pokud budeme vycházet z místních periodik, pak nám vychází sedm let až do 25.  dubna 1880 éra Boru jako čistě výletního místa, kde maximálně mohlo dojít k nějakému náhodnému drobnému zranění, ale zřejmě ne k úmrtí či vraždě.

Osudný rok 1880 si však pro Bor přichystal další tragickou událost a to o necelé dva měsíce později. Pan Jaromír Jindra k tomuto článku dodává, že se netýká přímo lesu Bor, ale blízké obce Branišov.

Budivoj 13. června 1880

Neštěstí. – V pátek ráno jel čeledín Hynek z Branšova od Budějovic k Branšovu. Když na blízku této vesnice přejel nějaký ouvoz, dostal se na pláň, kde tlupa cikánů svůj tábor měla. Kůň čeledínův ulekl se plachty na voze cikánském, zplašil se a přerazil voj. Hynek chtěl vyskočiti z vozu, zapletl se ale nějak do postraňku a zplašené zvíře vleklo ho tak úprkem značný kus cesty až do vesnice. Hynek byl jakož snadno uhodnouti ztlučen na celém těle i zemřel ještě téhož dne.

Po těchto dvou událostech přichází opět záplava článků Budivoje o výletech, ať již vykonaných nebo plánovaných. Dne 20. června 1880 vychází informace o chystané výpravě Sokola do Boru. Přičemž ještě 24. června 1880 jsou čtenáři informováni o vykonaném výletě do téhož lesa studujícími ck. Českého gymnasia.

(vodní nádrž patřící k bývalému vojenskému prostoru v lese Bor)

Ten samý den – tedy 24. června – se opět připomíná blížící se Sokolský výlet do borského lesa. A konečně 27. června 1880 se redaktor hlásí k dnešní výpravě, jež se uskutečniti má, ovšem věta o možném odložení celé akce je též stále aktuální. Další článek pak obavy potvrzuje, neboť Sokol se opět hlásí 1. července 1880 s výpravou v minulém čase, kde se autor článku zmiňuje o velice chladném počasí, kvůli němuž účastníků nebylo mnoho a na těch co přišli, hostinští nevydělali.

Další výlet, o němž se noviny rozepisují, se odehrál 29. července 1880 a připravili ho studenti z dodnes známé Matice školské.

V chladném období 31. března 1881 se Bor dostává krátce do Budivoje kvůli zranění jednoho muže:

Budivoj 31. března 1881:

Nehoda. – V lese Boru při ořezávání větví stromových zaměstnaný muž dne 21. t.m. spadl se žebříku a zlomil si nohu.

(zbytky možné strážnice, dnes již zcela zrušené)

Dne 22. května 1881 další výletovou sezónu startují hluchoněmí. Tyto děti „velectěný pan Čeněk Pašek člen ředitelstva a hospodářský dozorce v ústavě hluchoněmých, chlebem, máslem a pivem štědře vyčastoval.“

O další výpravě (popsané v Budivoji 23. června 1881) konané českým gymnáziem se Budivoj zmiňuje jako o velkém úspěchu. Lidí se na místě zábavy vystřídalo na tisíce. Co ubylo prý na starších tanečnicích, to početně dorovnaly ty mladé.

Ve vydáních z 23. června 1881 a 30. června 1881 noviny opět věnují pozornost výpravě Sokola. A stejně jako minule, redaktor se pozastavuje nad nepěkným počasím (Sokol měl prostě smůlu). Ve sloupku se doslovně píše, že „nedělní výlet Budějovického Sokola byl jedním slovem: mokrý.

Další zmínka o Boru – zase v kontextu výletu – se v Budivoji datuje na 11. červen 1882, 7. červen 1883 a 14. červen 1883. Všechny se týkají Českého gymnázia. Ve sloupcích se zde připomíná, že výlety do tohoto lesa se těší velkému renomé.

Dne 28. června 1883 Řemeslnicko-živnostenská Beseda v Českých Budějovicích v rámci svého ročního fungování si spolu se Sokolem naplánovala (jak jinak) výlet do Boru. V případě špatných povětrnostních podmínek se předem avizuje, že se akce odloží na další neděli. Dne 5. července se pak o celém průběhu výpravy bohatě referuje. Aby ne, když podle Budivoje bylo v lese přes 4000 osob! Zajímavostí v tomto sloupku je dělení populace na českou a německou, přičemž se dá mezi řádky zcela nezakrytě vyčíst, že mezi těmito dvěma skupinami panovala minimálně politická rivalita…

Dostáváme se k prvnímu článku o Boru, uveřejněném v jiném listu, než v Budivoji.  Třebaže se v něm nehovoří přímo o úmrtí, rozhodně v něm jde o život.

Českobudějovické Listy 3. prosince 1892:

Veřejná travírna. – V cihelně p. Taussiga u lesa Boru v obvodu obce Čtyř Dvorů zaměstnáno jest na 60 dělníků a tito ubozí lidé nuceni jsou píti nečistou a zkaženou vodu z lokáčů a příkopů, ježto žádná studně ani pramen na místě ani po blízku není. Voda, kterou pijí, jest přímo otravná, pokryta jsouc zeleným jedovatým škraloupem. Bylo nám z mnoha stran již sděleno, že zdejší živnostenský inspektorát velice rigorosně si oproti průmyslovým závodům vede a nařizuje bezpečnostní opatření, jež jdou až do malicherných podrobností, jak se tedy stalo, že takovýto nešvar úplně přehlédl a ponechává ty ubožáky osudu?! V případě takovémto jedná se o zdraví dělníků, kteří za dost mizernou mzdu dávají vlastně svůj život v šanc, a tu doufáme, že povolané kruhy zakročí ihned a důrazně, neboť neslouží to nijak ke cti našim správním institucím, když téměř před jejich očima tolik lidí zrovna systematicky se otravuje.

Hned následující článek Boru se dotýkající, ale zločin popisuje…

Českobudějovické Listy 1. dubna 1893:

Tovární dělník J. Janoušek bytem v Č. Budějovicích, Česká ulice č. 35 šel s více chlapci do lesa Boru. Při běhání po lese našli stříbrný pozlacený kalich, 12 stříbrných lžic, 5 vidliček z cínového ocele, 6 vidliček a 6 nožů s mosaznou střenkou, stříbrnou sběračku na polévku, tmavý plaid, černou vlněnou ženskou plachetku na hlavu, 2 sukně, červenou a černou jupku. Lup uložen jest u policejního úřadu. Pachatel Ant. Peroutka se nalézá u c.k. krajského soudu ve vyšetřovací vazbě. Dne 26. prosince 1892 byl strážníkem Vinterem v Budějovicích při prodeji různých věcí zatčen.

Dne 1. července téhož roku se Bor opět dostává do Českobudějovických Listů kvůli ztracenému deštníku, který výletník hledá a žádá, aby mu byl odevzdán.

Jihočeské Listy 29. dubna 1896 hovoří o lesu Bor v souvislosti s tragickou událostí při vojenském cvičení…

Jihočeské Listy 29. dubna 1896:

Vojín postřelen při cvičení. – V pondělí dopoledne událo se u vojenské střelnice v lese Boru politování hodné neštěstí, jež přičísti dlužno pouze neopatrnosti velících orgánů a lehkomyslnosti, s jakou zařízena jsou cvičení ve střelbě do terče. Sedmá setnina pluku čís. 11 cvičila se ve střelbě. Svobodníku Prokopci upadla na zem patrona, týž sehnul se pro ni, mezi tím však jiný vojín přes něho mířil k terči a vypálil ránu právě v tom okamžiku, když Prokopec se země vstával. Rána zasáhla Prokopce do ramena a krku. Poranění vojínovo jest velmi těžké, snad smrtelné. Jest zavedeno vyšetřování, kdo vlastně na tomto neštěstí nese vinu, na každý způsob měla by ale býti opatrnost při cvičení značně zostřena, neboť neštěstí toto není jediným, každého roku mnoho vojínů tímto způsobem „doslouží“ neb přinese si z vojny aspoň trvalou památku.

(pozůstatky střelnice dnes)

Jihočeské Listy se dne 5. srpna 1896 věnují výletu do Boru, na němž došlo k roztržce mezi Čechy a Němci. Němcům (kteří výlet organizovali) vadil český zpěv (neb Češi se k výletu dobrovolně přidali), který zakázali, a když příkazu nebylo uposlechnuto, volali na místo četníky. Článek dále pokračuje stylem: „Inu, patří to těm Čecháčkům, kteří nevědí, kde jest jejich místo…“.

O další tragédii, kdy v Boru vyhasl další lidský život, informují noviny 6. ledna 1897.

Jihočeské Listy 6. 1. 1897:

Neštěstí při kácení kmenů. – Václav Peterka 27letý zednický pomocník z Branšova, pomáhal dne 2. t.m. v lese Boru, jenž náleží obci budějovické, při kácení stromů, při čemž stižen byl krutým neštěstím. Jeden z řítících se stromů vzal totiž zcela jiný směr než si dělníci přáli a padal přímo na ně. Všichni ještě včas uskočili, jenom Peterka zachycen byl silnou větví, sražen k zemi, načež kmen celou tíží sřítil se na něho, roztříštiv mu pravou nohu ve stehně. Ubožák, jenž byl jedinou podporou své staré matky, dopraven byl do zdejší všeob. nemocnice, kdež v pondělí těžkému svému zranění podlehl.

Z 10. listopadu 1897 nám Jihočeské Listy dochovaly zajímavá data ohledně počtu ulovené zvěře při jednom honu: „98 zajíců, 2 srnci, 8 bažantů, 3 sovy a 1 kuna“.

Periodikum Jihočeský Dělník 9. července 1898 vyzývá k účasti dělníků na výlet konaný ke konci měsíce. Přání redaktora je jediné: hojná účast.

Dne 22. března 1899 jsme skrze Jihočeské Listy informováni o požáru, který les Bor postihl – díky klasické dětské hře se zápalkami…

Jihočeské Listy 22. 3. 1899:

Požár lesa. – V lese Boru vypukl v sobotu odpoledne neprozřetelností tří hochů, kteří si oheň udělali, požár. Suchá tráva a chrastí ohořelo celkem na prostoře 40 čtvercových metrů, čímž způsobena škoda též na kulturách a mladých stromech. Oheň uhašen byl lesním personálem a náhodou přítomnými studenty.

(pozůstatky po lidské činnosti jsou v lese patrné dodnes)

Ve vydání z 10. června 1899 se referuje o rvačce při výletu kovodělníků. O té ve zkratce referuje Jihočeský Dělník.

Jihočeské Listy 5. července 1899 naproti tomu informují, že při výletu do Boru došlo ke konfiskaci rudého praporu sociálně-demokratického spolku Budoucnost. Důvodem k zabavení praporu prý byl rozkaz okresního hejtmanství.

Jihočeský Dělník 29. června 1900 publikuje pozvánku na výlet do Boru, který je zajímavý tím, že již proběhl 8. června téhož roku. Pokud tedy cestujete časem, můžete se daného výletu po přečtení účastnit. A pokud by nedejbůh bylo 8. června špatné počasí, výlet se vám přesune blíže k současnosti, na 15. června. (Tady bychom ale měli ještě doplnit, že redakci zřejmě zůstala sazba ze zabaveného minulého čísla, kterou v tiskárně doplnili do nového vydání a nikdo si neuvědomil, že akce se mizím konala…)

Dne 10. srpna 1900 se opět o slovo hlásí Jihočeský Dělník s výpravou do Boru.

Dnešní článek zakončíme zprávou z Jihočeských Listů 27. října 1900. Opět jde o souhrn ulovené zvěře během honu. „Zastřeleno bylo 130 zajíců, 14 bažantů, 4 srnci a více ptactva lesního“.

Tím jsme došli v mapování borské historie skrze periodika do konce 19. století a příště nás již v poslední části čeká vstup do 20. století.

Rakousko-Uhersku v té době vládne František Josef I. Svět prožívá rozmach industrializace a státy se začínají předhánět ve zbrojení. Za pouhého čtvrt století společnost dostane první lekci za tento rozvoj, kdy moderní techniku postaví proti sobě navzájem… v První světové válce.

autor článku: Ondřej Bezouška
výběr z dobových periodik: Jaromír Jindra
korekce:  Kateřina Běhanová, Jaromír Jindra
historické obrázky Č. Budějovic: Historické Budějovice