Stručná historie záhadologie
Tématem tohoto článku je stručné seznámení s historií záhadologické oblasti.
Nejprve si pojďme říct, co to je záhadologie a kdo je to záhadolog. Záhadologie je věda zabývající se něčím, co nejde racionálně vysvětlit. Do kategorie záhadologie bychom mohly zařadit i například ufologii či parapsychologii. Záhadolog je badatel, jež se snaží zmapovat a různým způsobem vysvětlit zdánlivě nevysvětlitelné.
Za zakladatele záhadologie bývá nejčastěji označován pan Charles Fort. Za svůj osmapadesát let dlouhý život se mu podařilo nashromáždit na desetitisíce popisů paranormálních jevů, raději však hledal záhady v novinách a časopisech, než aby se osobně zúčastnil řešení možných paranormálních jevů. Ke svému způsobu vyšetřování ale přistupoval vždy velice skepticky, protože věřil, že věda a technika se nadále vyvíjí a to, co bylo v jeho době nevysvětlitelné, může být za pár let zcela přirozené a normální. Mezi jeho nejznámnější případ patří bezesporu záhada „padajících žab a kamenů“. Mimochodem poslední takový úkaz byl zaznamenán v roce 2005 v severním Srbsku.
Podle vědeckých teorií na základě praktických výzkumů, dochází k tomuto jevu racionálně, nejčastěji při tornádech, která se utvoří nad vodní hladinou. Ty do sebe nasají vodu i s vodními živočichy, tak i třeba kameny a písek z mělčin. Ten poté může být vichrem katapultován i kilometry daleko, kde následně dopadne do třeba obydlených oblastí.
Další a jistě i známějším záhadologickým párem jsou manželé Ed a Lorraine Warrenovi. V roce 1952 společně založili Společnost pro psychický výzkum v Nové Anglii (New England Society for Psychic Research) a položili tak základ paranormálního zkoumání v USA. Za svůj život vyřešili přes 10 000 případů - Ed vědeckou metodou, Lorraine pomocí svých vizí. Jejich případy jsou dnes díky filmovému zpracování celosvětově známé. Jistě si vybavíte film „ V zajetí démonů“ , v němž figuruje panenka Anabell. Ona panenka by dnes měla být bezpečně uložena ve vitríně domu Warrenovích,bez možnosti s ní jakkoliv manipulovat, kam pravidelně dochází kněz a odříká modlitbu, která údajně drží bytost v poklidu. Porovnáme-li však fotografie oné hračky pořízené různými návštěvníky muzea, zjistíme, že s panenkou je manipulováno velmi často a můžeme tedy tuto tajemnost považovat za informační bublinu (pokud tedy panenka nemá tendenci pohybovat se sama od sebe).
Ed a Lorraine Warrenovi jsou spojováni i se známým případem rodiny Hodgsonových. Zde měl poltergeister napadat jejich mladičkou dceru Janet (11 let) a Margaret (14 let) v letech 1977 až 1979. Po domě se měl pohybovat nábytek, místnosmi se rozléhaly démonické hlasy.
Dění se chopila média, která dům i rodinu i to co se jim mělo dít natolik zpopularizovala, že se stali doslova Mekkou pro vyšetřovatele paranormálních jevů.
Bohužel Ed i Lorraine tento případ vyšetřovali pouze krátce - jeden den. Tím se připojili k zástupu dalších záhadologů, ale zásluhy za vyřešení jim nenáleží.
Po samotném ukončení vyšetřování se pak do tohoto případu pustili i samotní skeptici, kteří doslova na každém důkazu nenechali nit suchou. U obrázku levitace odhalili zamaskovanou trampolínu. U démonických hlasů vyklíčovali hlas jedné z dívek a na Eda Warrena se vytáhla již v té době známá kritika zaměřující se na jeho zveličování a zkreslování prožitých událostí. Pomyslnou tečku k případu rodiny Hodgonsových učinila pak sama Janet Hodgonsová. Ta již jako dospělá ve svém rozhovoru pro Daily Mail přiznala, že její sestra si “dvě procenta” paranormální aktivity vymyslela a zinscenovala. Chtěla tak upozornit na to, že ač tam k manipulaci opravdu docházelo, tak za tím vším se opravdu skrývalo skutečné nadpřirozeno, které ovšem skeptici pro ony dvě procenta podvodu prostě už nechtěli přijmout.
Do naší země se záhadologie pomalu vkrádala od devadesátých letech dvacátého století a přední místa v rozšiřování záhadologických teorii zaujímali pánové: Ludvík Souček, Věnceslav Patrovský a Arnošt Vašíček.
Pan Ludvík Souček velice rád popularizoval své teorie záhadologie v knihách pro mládež. Během vojenské služby v Severní Koreji se měl podílet na lékařských pokusech na amerických válečných zajatcích. Samotná jeho smrt je jednou velkou záhadou. Do dnešního dne existuji dvě různé verze jeho úmrtí. Jedna z nich, a to ta více zajímavá je ta, že jej zavraždili agenti KGB, protože jeho poslední a za záhadných okolností ztracené dílo TUŠENÍ SVĚTLA mělo přinést několik šokujících odhalení. Druhá verze je zcela prostá. Pan Souček díky své nadváze zemřel na infarkt, kterých v minulosti již několik prodělal.
Muž jménem Věnceslav Patrovský byl spolužákem a snad i přítelem pana Součka. Jak již bylo zmíněno, věnoval se záhadologii a k tomu i ufologii.
PhDr. Arnošt Vašíček, člověk, který za záhadami procestoval mnoho zemí světa, kde mimo jiné hledal potvrzení o mimozemských civilizacích na Zemi. Sám se pokoušel přeložit Ďáblovu bibli, jež byla pravděpodobně napsaná na počátku 13.století v podlažickém klášteře v Podlažicích u Chrudimi.
Skeptický pohled na záhady má na starost Český klub skeptiků SISYFOS. Jejich kritické myšlení, používání chladné logiky a věd by mělo být motivací a příkladem většině spolků pohybující se ve světě paranormálna. Vznikl v roce 1995 a v současné době má okolo osmnácti členů. Jeho cílem je šířit a obhajovat výsledky současné vědy a zabránit podvodným, neúčinným a nebezpečným metodám alternativní medicíny a léčitelů.
Na našem území díky dostupnosti techniky dnes najdeme hned několik skupin, které se zabývají paranormálnem. Metody provádění takového šetření se různí, a až čas ukáže, zda jsou na dobré cestě či nikoli.
Pokud vás nicméně zajímá tématika výzkumu paranormálních jevů a skupin na našem území tyto jevy zkoumající, přečtěte si související článek: Rozdělení záhadologických výzkumných spolků.
autor: Michala Valešková
korekce: Ondřej Bezouška