Život a smrt očima slavných
Otázky našeho bytí na tomto světe a co se stane po smrti, si pokládáme od nepaměti. Každý z nás se snažil najít odpověď. Ale tímto tématem se zaobíraly i známé osobnosti. V tomto článku se zmíníme o třech mužích, kteří měli na tuto problematiku svůj specifický názor.
Prvním je J. E. Purkyně. Známý český fyziolog, anatom, biolog, básník a filozof narozený (1787 - 1869). Věřil v něco podobného jako je reinkarnace. Zastával názor, že smrt je pouze přechod duše do jiného organismu. Takováto proměna je podle něj věčná.
Podobný pohled na smrt měl i německý básník, prozaik, dramatik a politik J. W. Goethe (1748-1832). Předpokládal, že každý máme na světě nějaký úkol, po jehož splnění se ztrácí smysl bytí. Život končí, ale nastupuje Prozřetelnost, která vybírá další úkol a příroda přikáže další formu bytí.
Z myšlenek obou mužů je jasně vidět, že otázka přerodu duše nebyla nikdy omezená pouze na osoby vyznávající hinduismus, ale objevila se i u osob katolického či jiného náboženského přesvědčení.
Oproti tomu Benjamin Franklin americký státník, diplomat, vydavatel, přírodovědec a spisovatel (1706-1790) považoval smrt jako nástup pravého života. Tělo pro něj bylo jen nástroj zakoušení radostí a sbírání vědomostí. Pokud fyzické tělo tento účel splnilo, nastupuje dle něj smrt jako osvobození duše. Tento názor je velice zajímavý a to proto, že se vymyká od ostatních rozšířených pohledů na život a smrt. Mezi ně patří už zmíněný přerod duše, nebo že po smrti odcházíme do Nebe, pokud na zemi žijeme příkladný život.
autor: Bc. Kateřina Běhanová
korekce: Bc. Ondřej Bezouška