Interview Paranormal týmu pro AmTom Film
Následující rozhovor vedla Amaya Tomanová z AmTom filmu. Právě z něj jsou následující řádky převzaté a určitě doporučujeme odkazovaný web navštívit. Za možnost článek sdílet i proběhlý rozhovor velice děkujeme. Paranormal tým
Paranormální jevy se vyskytují všude po světě a Česká republika není v tomto směru výjimkou. Kde se s nimi můžeme setkat, jak se projevují, jakým způsobem se vyšetřují a jaký je rozdíl mezi jejich prokazováním a racionalizací? Nejen o tom jsem si povídala s koordinátorem českobudějovického Paranormal Týmu Ondřejem Bezouškou.
1) Kdy byl Paranormal tým založen, jaké byly pohnutky k jeho založení, jaká je jeho historie, kdo jej momentálně tvoří a s kým spolupracujete?
Paranormal tým byl založen v červnu roku 2013 Ondřejem Bezouškou a esoteričkou Michaelou Mindlovou. Vycházeli jsme ze zkušeností získaných díky esoterické skupině EPRV777 vedenou Jaroslavem Drábkem. Budějovická pobočka této skupiny přestala na přelomu května a června 2013 existovat a na jejím místě vznikly dvě organizace. Jednou z nich byl právě náš Paranormal tým.
Celou historii naší skupiny můžeme rozdělit do tří fází. První fáze byla od založení do 1. ledna 2014. Můžeme jí nazývat dobou esoteriky, kdy se zkoumalo nejen s přístroji, ale i s kyvadlem, kartami a hlavně emocionálně. Výzkum byl velice podobný tomu, který provádí kupříkladu zmíněná EPRV777. Ovšem s novými zkušenostmi ve mně rostla skepse. To se silně promítlo do vztahů s esoteričkou Michaelou Mindlovou, což vyvrcholilo na konci roku 2013 jejím dobrovolným odchodem. Jste první komu přiznávám, že jsem tehdy vážně uvažoval o zrušení celého Paranormal týmu a ukončení dalších plánovaných výzkumů. Díky Bohu, vůle vytrvat vyhrála.
Druhá fáze fungování skupiny nastala na začátku roku 2014, kdy tým tvořilo okolo sedmi až osmi osob. Většina z nich však byla neaktivní a jednalo se o směsici různých přístupů ke zkoumané problematice. Pro mě jako koordinátora to byla extrémně obtížná doba, neboť každý jedinec si nesl do skupiny svou vlastní filozofii. Roztříštěnost členů po České republice a jejich psychologická i znalostní rozdílnost způsobila, že Paranormal tým byl silně neefektivní. Nemohla proběhnout žádná školení a doprava na různá místa byla též komplikovaná. Z této doby vznikly dva výzkumy: Kobyliská střelnice a hrad Landštejn. Následně byla spolupráce s většinou ukončena.
Abych však jen nekritizoval, právě tato doba dala zrod našemu oficiálnímu logu, kterým se dnes můžeme pyšnit a děkovat za něj exčlence Veronice Kratochvílové.
Třetí – současná fáze je taková, že máme tři členy. Kromě mé maličkosti je to kolega Karel Novák, jenž studuje archeologii na Jihočeské univerzitě a nově i vysokoškolačka Kateřina Běhanová, studující obor Všeobecná sestra.
Výhoda této spolupráce spočívá v tom, že všichni bydlíme v Českých Budějovicích, máme díky studiím na vysoké škole cit pro vědecký výzkum, kritický přístup a hlavně možnost se často vidět, školit se a pojmenovávat (definovat) věci pravými jmény.
Nejčastěji spolupracujeme buď s fanoušky, kteří projeví zájem a kontaktují nás na našem e-mailu paranormaltym@gmail.com, nebo s podobně laděnými skupinami. Nejčastěji však zatím s V.T.P.J. bratry Milana a Miroslava Přibyla.
2) Na co se jednotliví členové týmu specializují? Máte rozdělené funkce?
Rozdělení činnosti a specializace každého člena skupiny je důležitá pro získání prezentovatelných výsledků z těchto výzkumů. Tedy aby explorace vedla k přesné explanaci. Má pozice koordinátora má toto zajistit. Krom toho mám ještě na starost režii a kameru u dokumentárních snímků.
Velice důležitou pozici zdravotníka zastává Kateřina Běhanová. Zdravotník má moc z racionálních, podložených důvodů zakázat jedinci i celé skupině výzkum na konkrétní lokalitě (definují toto naše pravidla, která každý musí podepsat). Z toho vyplývá důležitost bezpečnosti během vyšetřování. Proto má ve skupině nejvyšší pravomoci. Krom této činnosti Kateřina Běhanová je výbornou tazatelkou, kterou do dokumentů využívám jako reportérku a má i na starosti nahrávání záznamu na diktafon pro budoucí analýzu EVP.
Karel Novák je výborným znalcem historie. Láska k ní ho zformovala do současné podoby. Proto u nás zastává funkci historika, který vyhledává faktické podklady k historii vyšetřovaných míst. Dalším jeho velkým plusem je hledání racionálních vysvětlení a aplikací těchto teorií do praxe, kdy je důležité rychle zaujmout nějaký postoj k vzniklé situaci. Jednoduše řečeno: buď si ihned ověříme nejjednodušší přirozené vysvětlení, nebo si potvrdíme, že možná máme skutečný paranormální úkaz.
3) Máte nějakou inspiraci, předlohu, ať už tuzemskou nebo zahraniční?
Když jsme v roce 2013 začínali, měli jsme představu, že budeme podobní jako americké TAPS. Dneska již jedeme svou vlastní cestou, která spočívá ve vědeckém přístupu k problematice, jasné definici základních pojmů a doslovné prezentaci získaných výsledků. Takto modifikujeme i naše dokumentární filmy. I v nich uvidíte pouze to, co se událo a bylo zaznamenáno na kameru. Nic víc, nic míň.
4) Znáte městské legendy (o Hagenovi, o Vartenberkovi na hradě Kost, duše v brněnském podzemí, jihlavské podzemí)? Jaká je souvislost mezi legendami a možnými duchy?
Míst opředených legendami je jen v české kotlině na stovky, ne-li tisíce. Pokud není nemožné znát všechny, je to určitě velice složité. Některé legendy samozřejmě známe, s jinými se teprve seznámíme. Výzkum paranormálních jevů z naší filozofie však nevyžaduje žádnou znalost legend. Dokonce ani historické místo. Z toho, co jsme zatím zjistili, usuzujeme, že paranormální aktivita je jako radiace. Nevíme o ní, ale predispozice k jejímu výskytu jsou všude. Jak na místech s hlubokou a pohnutou historií, tak na místech, kde donedávna nikdo jiný nežil.
Naskýtá se otázka, co tedy paranormální jev vyvolává? Na to zatím nedokážeme racionálně odpovědět, proto jde o paranormální jev. Ovšem rád v tomto dávám příklad s jednou středověkou legendou: Psohlavci. V dávné středověké Anglii se v nezmapované oblasti britských ostrovů objevila zpráva o vesnici, kde žije pohostinné společenství stvoření s lidským tělem a psími hlavami. Tato vyřčená informace jednoho cestovatele vyvolala údiv a touhu ono společenství vypátrat. Nikomu se to ale nepodařilo. Krátce poté začala chodit celá řada svědectví o existenci těchto tvorů mimo zmapovaná území tehdejšího světa. Jak však znalosti rostly, mapy se doplňovaly, tak i vesnice s Psohlavci se stěhovala do končin, kde stále vládly mýty nad skutečností. Poté, co mapy vytvořily obraz celého světa, lidé s psími hlavami vymizeli z povrchu zemského a nikdo svědectví o jejich spatření již nenahlásil.
Myslíme si, že podobné to může být s výkladem duchů jako původcem paranormálních jevů. Je to krásná představa o tom, že po životě stále existujeme. Ovšem je za tím i něco víc; naděje, že alespoň po smrti bude zlo potrestáno a dobro odměněno. Kéž by tomu tak bylo, ovšem svět je reálný, nikoli však morální. A my jako tvorové reálného světa se mu snažíme dávat morální rozměr. Nechci se do této tématiky pouštět hlouběji, jen tím poukázat na fakt, že právě snaha morálně vykládat záhadné se nese historií světa napříč lidskou existencí.
Jednou jistě budou existovat ještě citlivější přístroje, než máme dnes. A až ty časy přijdou, jistě se vynoří nové teorie a vysvětlení. Pak se zmapuje neznámé a z neznámého se stane známé. V té chvíli věda dá jasnou odpověď, která se mnohým nebude líbit. A my minimálně budeme vědět, jestli samovolné pohyby předmětů nebo EVP (hlas, který neuslyšíme na vlastní uši, ale skrze elektronické přístroje) může způsobovat něco inteligentního, racionálního, nebo… duchovního. Ať to bude jakkoli, víru v posmrtný život to neohrozí.
5) Dokážete říci, kolik míst v ČR jste již navštívili? Láká vás i zahraničí?
Za dva roky (co existujeme) jsme navštívili jedenáct míst v České republice. V zahraničí máme vytipované lokality, kam se jednou plánujeme vydat. Již kvůli tomu jednáme o finanční dotace a sponzory. Je to spousta byrokratické práce. Ovšem chtěný výsledek za tu snahu stojí.
6) V zimě kvůli technice žádná videa vznikat nebudou. Můžete nám prozradit, co chystáte na rok 2015?
Z toho co mohu poodhalit, tak připravujeme nový typ videopořadů, jednodušší na výrobu, efektivní pro oko diváka lačnícího po záhadách a historii. Víme, že nás mají rádi hlavně milovníci dokumentární tvorby a samozřejmě tajemna. Na tuto cílovou skupinu budeme též sázet v chystaných videích. Již jsme dali ochutnávku v podobě prvního dílu nového pořadu: Sám v temnotě. Samozřejmě ale připravujeme i pořady jiné, ovšem stále objektivně zaměřené.
Co se vyšetřování v roce 2015 týče a větších dokumentů, i zde máme želízka v ohni, ale pravidla Paranormal týmu mi nedovolují o nich mluvit.
7) Kterou lokaci jste si nejvíce oblíbili a proč? A naopak - která ve vás vyvolala natolik nepříjemné pocity, že byste se do ní už nevrátili?
Nemohu mluvit za kolegy, ale každá lokace měla v sobě něco díky čemuž jsem rád za návštěvu. I naprostý klid je přijímaným výsledkem vyšetřování.
Samozřejmě každé vyšetřování je něčím specifické. Nejvíce překvapení nám připravil statek Pohádka, na němž jsme podrobným výzkumem racionálně vyvrátili řadu bájí, která se o daném místě tradovala a během noci tam nic paranormálního nezažili. Jsem za tuto skutečnost stejně rád, jako když na Velharticích několik metrů za mnou přistál kamínek hozený od místa, kde však nikdo nestál.
8) Nastala někdy situace, kdy jste se opravdu báli o život?
Ano taková situace opravdu nastala, byla zcela racionální a jste první, komu o ní touto cestou říkám. Když jsme se v říjnu vraceli z Modlivého dolu (sever Čech), kde jsme provedli výzkum paranormálních jevů, projížděli jsme Jindřichovým Hradcem a domů do Českých Budějovic nám zbýval poslední úsek cesty. V tu chvíli, ve špatný okamžik, na špatném místě došlo ke střetu našeho auta s cisternou. Nikdo nebrzdil. Nikdo nestrhl volant. Obě auta jela okolo sta kilometrů v hodině. Nárazová rychlost byla tedy okolo dvou set kilometrů za hodinu.
Později jeden cyklista (co se přijel na nehodu podívat) vypověděl, že srážku slyšel pět kilometrů daleko.
V rádiu hlásili, že se jednalo o smrťák. Silnice byla na hodiny uzavřená a lidé z okolí se chodili na tu spoušť dívat. Na cisterně viděli škody minimální. Na našem osobním autě však fatální. Náraz amputoval levou část vozidla s kolem a dveřmi. Ty se na kusy válely na silnici. Po nárazu tato strana zafungovala jako brzda, která stočila auto ze silnice do křovin, které vozidlo zcela zastavily.
Ač náraz byl tvrdý, my zůstali jen s povrchovými oděrkami a několika naraženinami (ty se projevily až později). Sami policisté se divili, že jsme něco tak vážného přežili a ve stavu, které nevyžadovalo zavolání záchranky.
To byl okamžik, kdy jsme se nejvíce báli o svůj život. A díky bohu, že o tom můžu takto psát a poté se postavit na vlastní nohy a zaskákat panáka.
9) Setkáváte se i s negativními ohlasy vašich diváků a čtenářů? Čeho se nejvíce týkají a jak se s nimi vypořádáváte?
Jan Werich kdysi řekl: „Nikdy to nebude dokonalé, protože pak by nebylo co zlepšovat.“ S těmito slovy se naprosto ztotožňuji a kritiky, které se objevily, nám dávají za pravdu. O dokonalost se snažíme, ale je to ideál, který navždy zůstane objektivním ideálem. Subjektivně jsme pro některé dokonalí, pro jiné odpudiví. Každopádně i kritiky nám napomáhají toho ideálu dosáhnout a proto děkuji všem, kdo nám píší jakoukoli reflexi. Není totiž pro nás vyšetřovatele a dokumentaristy horší chvály či kritiky, než mlčení (když nepočítáme nevěcné komentáře nebo osobní útoky).
Co se týče přesnějšího vymezení kritik, jde hlavně o lidi, jenž jsou esotericky smýšlející a vytýkají nám, že k tématu nepřistupujeme esotericky nebo že se nesnažíme „dušičkám“ pomoci. Takový přístup by však šel proti základním kamenům, na nichž současný Paranormal tým stojí. Neboť my neprovádíme esoterický výzkum, ale vědecký výzkum. To by měli mít všichni na paměti.
10) Má Paranormal tým nějaký cíl, metu do budoucna?
Rozhodně máme cíle. Konkretizovat paranormální jevy a zaznamenat je pro další budoucí studia. Dále navázat spolupráci s odborníky podobně kriticky zaměřenými jako my, jinými skupinami a samozřejmě i činorodými a zvídavými jedinci jako Vy.
To nejdůležitější pro nás je zůstat objektivními, spolehlivými a důvěryhodnými. Jsme hrdí na to, že sami skepticky orientovaní jedinci nás podporují a chválí. To, že jsme si získali jejich důvěru svědčí, že na to zřejmě jdeme tou správnou cestou. Jestli to tak je skutečně nám prozradí až budoucnost.
11) Co byste popřáli svým fanouškům do nového roku?
Hlavně bych jim chtěl pogratulovat, že se toho nového roku dožili [smích].
Samozřejmě mě k přáním napadají ty profláknuté fráze, které neomrzí. Slova o zdraví, lásce, přátelství a štěstí…
Pokusím se být za Paranormal tým o něco originálnější a popřát všem, ať v novém roce (a nejen v něm) budou silnými a pevnými osobnostmi. Ať je co nejméně potřeba esoterických pomůcek i metod (stejně jako doktorů a nemocnic), a co nejvíce nalezených vlastních zdrojů síly za podpory našich milovaných. Ať každá krize, která vás v průběhu dalšího roku potká, najde rychlého a pozitivního řešení, které vám přinese mnohonásobnou radost. A ať každé zaškobrtnutí na cestě za vašimi cíli bude ve výsledku dobrou zkušeností, jenž pomůže v dosažení seberealizace.
Možná to není přání dokonalé, ani nejpozitivnější. Rozhodně ale snad co nejreálnější.
Za Paranormál tým děkuji Amaye Tomanové možnost se veřejně vyjádřit. Sledujte nás na našem webu www.paranormaltym.cz nebo naší facebookové stránce, na níž na webu odkazujeme.
S pozdravem,
Ondřej Bezouška
hlavní koordinátor Paranormal týmu
autorka rozhovoru: Amia Tomanová