Výzkum paranormálních jevů: Modlivý důl (16.-17.září 2014)
Účastníci:
Ondřej Bezouška – zakladatel, hlavní koordinátor Paranormal týmu
Karel Novák – historik Paranormal týmu
Ladislava Stará – host, řidička, esoterička
Petr Sokol – host, pozorovatel
Předposlední výzkum roku 2014 nás přivedl na severní cíp České republiky k obci Svojkov. Zde jsme vybalily své věci, elektronická zařízení a vydali se zkoumat oblíbené poutní místo Modlivý důl, na doporučení našich fanoušků.
Následující článek je rozdělen do čtyř částí. První vypovídá o první obhlídce. Kladen je v ní důraz na popis místa, prvotní pocity a samozřejmě výsledky tohoto výzkumu.
Druhá část pojednává o půlnočním vyšetřování. O použití techniky a vyhodnocení jejich výsledků.
Předposlední část se zaobírá události, k níž došlo před třetí hodinou ranní. A odhalíme v ní funkčnost přístroje GhostMeter Pro na údajnou komunikaci se zemřelými.
V poslední části se dočtete o výzkumu ve tři hodiny ráno a celkovém shrnutí vyšetřování paranormálních jevů v Modlivém dole.
Jelikož se v tomto článku již nebudeme zabírat historií místa Modlivý důl, přikládáme vám video Karla Nováka (našeho kolegy), který vás s minulostí tohoto místa seznámí v poutavém provedení.
První obhlídka, začátek výzkumu
Po příchodu na místo a prvním obhlídkám, rozdělujeme celý tým do dvou dvojic. Během první obhlídky spolu půjdou Karel Novák a Laďka Stará ke studánce a já – Ondřej Bezouška s nestranným pozorovatelem Petrem Sokolem ke kapličce na kopci.
Celá oblast Modlivého dolu se táhne mezi vysokými, zalesněnými kopci. Oblastí vede prašná cesta, po které je nemožné jet autem. Náročnost terénu umocňuje promáčené okolí, neboť krátce před naším příjezdem vydatně pršelo.
Spolu s Petrem Sokolem kráčíme vzhůru po kamenných stupíncích. Postaveny jsou člověkem, ač je díky nim výstup snazší, i tak nám některé kluzké kameny dělají problémy.
Kamery máme zapnuté, diktafon nahrává. Kolem nás kape voda, tu a tam v dálce zaštěká pes či zazní ptačí skřehotání.
Výzkum paranormálních jevů v přírodě je maximálně komplikovaný. Neboť tam, kde oblast chrání tlusté zdi, sem z okolí pronikají zvuky i rozmary počasí. Během výzkumu na Kobyliské střelnici v Praze to způsobilo znehodnocení veškerých zvukových nahrávek. Tentokrát je však oblast mimo rušná města a jediné noční zvuky jsou ty, které se zde ozývají po celá staletí (když nepočítáme jeden přelet letadla).
S Petrem Sokolem se snažíme co nejobecněji oslovit, je-li zde někdo nebo něco přítomno. Tmu kolem posiluje hluboký les a jedinou zvukovou odpovědí nám je šum listů, které stále častěji padají v začínajícím podzimu na zem.
Žádné reakce se nedočkáváme a po dvaceti minutách vypínáme kameru. Zkoušíme vyšetřovat pouze se zapnutým diktafonem a geofonem (jde o aplikaci ve smartphonu). Právě zde se odehrává první záhada. Krátce po jeho položení na zem a zeptání se, jestli je zde někdo, dochází k reakci geofonu zapípáním.
Geofon je přístroj na měření otřesů půdy či samotného zařízení. Během zapnutí dupeme kolem něho jestli je kámen na němž stojí dost pevný. Přístroj to vůbec neregistruje. Proto se divíme, že reakce se ozývá ve chvíli, kdy všichni klidně stojíme a není tedy důvodu odezvy.
Okamžitě po upozornění přístroje se ptám: „Můžete nám to prosím zopakovat?“ Reakce na sebe nenechá dlouho čekat. Přístroj se opět rozblikává a rozeznívá slyšitelným pípnutím. Žádám tedy o dvě zablikání, ovšem další prosby již nejsou vyslyšeny.
Po uplynutí půl hodiny od příchodu na místo, bereme své věci a vydáváme se k hlavnímu stanu. Již máme první záhadu, kterou při další návštěvě budeme řešit s pomocí další techniky.
Půlnoční čas
Tentokrát ve dvojici s Karlem Novákem se vypravujeme zpět ke kapličce na kopci. Kromě diktafonu, geofonu, ghostmetru K2 a kamery, bereme i parabolický zesilovač. S jeho pomocí dokážeme v reálném čase osmkrát silněji slyšet vše, co se okolo ozve. Tedy i EVP (FEH – Fenomén Elektronického Hlasu), které je možné zachytit pouze skrze elektronická zařízení.
Nejprve zkoušíme použít výše zmíněný zesilovač. Zhruba deset minut nahráváme možné paranormální úkazy, ale žádné pozitivní výsledky neslyšíme. Poté přichází řada na opětovné použití geofonu. Tentokrát rozmisťujeme rovnou dva. Ihned po začátku jeden vykazuje neustálou aktivitu, ač je v klidové poloze. Tato nečekaná událost nám odhaluje možné objasnění předchozí události. Vůbec se tedy nemuselo jednat o reakci geofonu na podnět z okolí, ale o chybu v přístroji. Díky investování času a prostředků do hlubší analýzy této události, jsme zjistili, že úkaz má nejspíše racionální vysvětlení v podobě chyby v zařízení, které není jako geofon nejideálnější.
Reklamní trik v zařízení GhostMeter Pro
Před třetí hodinou ranní byl Paranormal tým konfrontován se zařízením GhostMeter Pro. V podstatě jde o levnější verzi Ghostmetru K2. Verze Pro však disponuje nejen klasickým měřením EMF (elektromagnetických) polí, které po pokusech funguje stejně jako dražší K2. GhostMeter Pro má v záloze tři další konfigurace. Tou nejzajímavější je funkce přímé komunikace s duchem. Během ní je přístroj schopen nejen odpovídat počtem zablikání diody, ale i vydáváním různých přednastavených zvuků.
Petr Sokol jemuž přístroj patří nás spolu s Laďkou Starou informoval o jeho zajímavé funkci, kterou si poprvé vyzkoušeli u studánky krátce po půlnoci. S kolegou Karlem Novákem jsme pak sledovali jeho opětovné použití ve vybudovaném hlavním stanu.
Následující text popisuje použití a fungování tohoto přístroje kalibrovaného na komunikaci. Jde o přepis videozáznamu na němž Petr Sokol a Laďka Stará tento přístroj používají. Nikdo jiný s nimi není.
GhostMeter Pro je umístěn na zemi u kapličky na kopci. Nastaven je na komunikaci, což se vyznačuje čtyřmi rozsvícenými diodami zelené barvy na levé straně přístroje. Přístroj vrčí, chrčí, což znamená vyhledávání, navazování kontaktu. Po zhruba třech až pěti minutách dochází k jeho utišení a rozsvícení červených světel na horním okraji přístroje. To znamená, že došlo k navázání kontaktu. Petr Sokol se okamžitě ptá: „Jsi muž?“. Krátce poté se ozývá zvukový signál. Hlasité dvojité pípnutí a spolu s ním i cvaknutí, jak rafička na analogickém ciferníku poskočila do nejvyšších hodnot vyznačeného EMF pole. Petr se poté ptá dál: „Jsi žena?“ Na toto nastává stejná zvuková reakce. Dvě pípnutí s cvaknutím. To už Petr si chce vyjasnit, co bude ano a co ne. Ještě než však stihne svá slova položit, přístroj se opět rozeznívá, tentokrát dvojitým chrčením a zablikáním červeného světla. Petr znovu opakuje první otázku: „Jsi muž?“ a odpovědí mu je opět dvojité pípnutí, které nyní znamená: Ne. Petr na toto odpovídá: „Tak jsi žena?“ Přístroj reaguje po pár vteřinách chrčením a zablikáním. Laďka se přidává k debatě a pokládá otázku: „Jsme tu tři?“ Přístroj odpovídá záhy jedním zapípáním a cvaknutím. Laďka se táže: „Je nás tu sedm?“ Přístroj odpovídá jedním zachrčením. Laďka žádá, aby přístroj dvakrát zablikal. Přístroj dvakrát bliká. Laďka ještě jednou prosí o dvojité zablikání, ale kontakt se přerušuje a přístroj pohasíná. Neustálým chrčením dává vědět, že komunikace skončila.
Přesně s tímto typem fungování tohoto zařízení jsme se několikrát setkali i my v hlavním stanu. Okamžitě to v nás vyvolalo otázky. 1) Co se stane, když nepoložíme žádnou otázku? 2) Jaká je pauza mezi odpověďmi přístroje? 3) Je logika nebo náhoda mezi různými typy zvuků? 4) Jak bude u komunikace GhostMeteru Pro reagovat náš Ghostmetr K2?
Z následující analýzy a práce jsme přišli k následujícím odpovědím:
1) Když nepoložíme žádnou otázku ve chvíli kdy přístroj naváže údajný kontakt s mrtvým, ozývá se pípání i chrčení ve stejné intenzitě a se stejnou rozdílností, jako když se někdo ptal. Tedy otázky nemají žádný vliv na reakci přístroje. 2) Mezi jednotlivými odpověďmi ve chvíli kdy je přístroj naladěn na komunikaci je pauza 8-13 vteřin. Nikdy nebyla pauza větší, nikdy ani menší. 3) Různé zvuky jsou generovány náhodně. Např. na jednu otázku se ozve dvojité zachrčení. Na tu samou záhy slyšíme i jedno pípnutí. A jak bylo řečeno v bodě jedna: přístroj ani otázky nevyžaduje. 4) Ghostmetr K2 nijak během komunikace nereaguje. Žádné zasvícení kontrolek, žádné známky po výkyvu elektromagnetického pole.
Jaký je tedy závěr z této části vyšetřování? GhostMeter Pro dokáže měřit EMF pole, ale jeho kalibrace na komunikátor s duchy je spíše reklamní trik a vtípek na kupující, než osvědčený způsob jak získat důkaz o existenci posmrtného života. Proto za Paranormal tým doporučujeme daný přístroj na danou kalibraci nepoužívat. Objasnění či konkretizace paranormálních jevů se s GhostMeterem Pro nekoná.
Třetí hodina ranní
Opět se rozdělujeme do dvojic a s kolegou Karlem Novákem se tentokrát vydáváme ke studánce do údolí.
Hodinové rafičky přecházejí přes třetí hodinu ranní a my rozmisťujeme techniku okolo malého dřevěného stavení. Zkoušíme se s parabolickým zesilovačem různě dotazovat, měříme elektromagnetické hodnoty, nakonec se uchylujeme i ke geofonu, ač jeho validita byla zásadně zpochybněna.
Během výzkumu na hradě Houska či Velhartickém hřbitově jsme během třetí až půl čtvrté ráno zaznamenali zajímavé paranormální úkazy. V Modlivém dole však i v tomto čase vládne klid.
Pozdější analýza z této fáze výzkumu odhaluje zajímavý úkaz na diktafonové nahrávce. Podrobnější analýza a porovnávaní daného zvuku však vysvětluje daný jev jako kručení břicha, k němuž má zvuk podobu na 80%.
Shrnutí
Výzkum paranormálních jevů v Modlivém dole nám přinesl mnoho zajímavých poznatků hlavně technického charakteru. Zjistili jsme, že ne všem přístrojům či aplikacím je hodno důvěřovat a člověk si musí skepsi nést nejen vůči kognitivním procesům, ale i vůči technice samotné. Jinak by se snadno mohlo stát, že chyba jednoho přístroje se stane příčinou vadných nesprávných závěrů, kterým se tolik chceme vyhýbat.
Modlivý důl patří k místům, které jsou stvořeny pro rozjímání a načerpání sil. Tuto moc jim nebere ani tma. Pokud se zde paranormální aktivita odehrává, během našeho výzkumu nebyla zaznamenána. Čímž nevylučujeme její přítomnost, jen naše vyšetřování ukončujeme daleko smířlivějším verdiktem.
Závěr výzkumu
Poklidné poutní místo bez rizika strašení paranormálního původu s minimálním procentem výskytu paranormálních úkazů.
Autor článku: Ondřej Bezouška
Korekce: Kateřina Běhanová