Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výzkum paranormálních jevů č. 24 - Centrum Českých Budějovic

1. 3. 2022

Z historie našich výzkumů, můžeme vyšetřování paranormálních jevů rozdělit na různé segmenty. Výzkumy v přírodě, interiéru. Vnitrostátní a zahraniční. Na vyšetřování historických lokalit, nebo místa s neznámou historií, či novostavby bez hlubší historie. Ale také naše dělení můžeme obohatit o výzkumy pozvané a nezvané.

Nezvané výzkumy jsou pro nás ty, kdy my jsme aktéry vyšetřování na určité lokalitě. Nikdo nás na ně nepozval.

Pozvaný výzkum je pro nás ten, který vznikl z podnětu třetí osoby, která není členem Paranormal týmu. Nejčastěji jde o očitého svědka, který nám zavolá, sdělí svou příhodu, která nás zaujme natolik, že přijedeme dané abnormality zkoumat do cizí domácnosti. Tyto výzkumy vyžadují speciální přístup.

Roku 2021 se nám přihlásila očitá svědkyně paranormálních úkazů v domě, který leží v centru Českých Budějovic.

cb1.jpg

Ze svědecké výpovědi

„Jeden den v podvečer, na podzim, kdy už se venku stmívalo, jsme seděly s dcerou v kuchyni, kde je velké okno, které vede na terasu. Na tu terasu nemá přístup nikdo jiný, kromě nás. A povídali jsme si o tom, že tady zažíváme nezvyklé jevy, kdy periferně zahlédneme pohyb, zahlédneme stín, slyšíme různé zvuky, reagují divně naši dva psi. A v ten okamžik, kdy jsme si o tom povídali, tak z ničeho nic jsme slyšeli zřetelně obě dvě, silné zaťukání na okno. Ťuk, ťuk, ťuk. V ten okamžik jsme obě doslova ztuhli. A já teda jsem pohotově běžela z kuchyně, přes chodbu, proběhla jsem obývák, a jelikož už byla venku téměř tma, tak jsem rozsvítila světlo na terasu, a když jsem na tu terasu přišla, tak na té terase nebyl žádný člověk, nikdo tam nestál.“

„Můj druhý silný zážitek byl, když jsem usínala, tak jsem měla zřetelný pocit, že u mé postele někdo stojí a dívá se na mě. Když jsem otevřela oči, tak jsem zahlédla tři postavy. Muže, druhého muže a ženu. Ten jeden muž, co stál uprostřed, tak byl nahnutý k mé posteli. Takže, když jsem otevřela oči, dívala jsem se mu přímo do očí. Byl to muž mezi padesátkou a šedesátkou, drobné postavy, v černém obleku, bílé košili, černé kravatě. Na hlavě měl malou černou buřinku. Úzký knír, a takové kulaté, výrazné, hodně tmavě hnědé oči. Já jsem se strašně vylekala, takže mojí reakcí bylo, že jsem se okamžitě přetočila na druhý bok a celá, včetně hlavy, jsem se zakryla dekou, abych měla pocit, že jsem předtím, co jsem viděla, schovaná a už jsem se zpátky neotáčela.“

Jelikož existovalo důvodné podezření, že zrovna u tohoto případu se věci dějí objektivně, nikoli pouze subjektivně, rozhodli jsme se na místo vyrazit. Dalším argumentem bylo, že do případu byla zainteresována dcera svědkyně, která také zažila několik úkazů.

cb2.jpg

Informativní fáze výzkumu

Už během první fáze výzkumu zaznamenáváme elektromagnetické abnormality, které trvají po velice dlouhý časový úsek a jsou prostoupeny celou východní, čelní stranou domu kromě půdy. Jsou natolik konstantní, že téměř vylučujeme jejich možnou abnormální příčinu. Ovšem i tak musíme určit, odkud se tyto anomálie berou.

Zkoumáme pojistky. Zkoumáme rozvody. Dokonce i elektřinu v domě vypojujeme. Ovšem elektromagnetismus nám dál indikuje zvýšené hodnoty nad normál.

Následně se ve vyšetřování přesouváme ven. Je to jediná možnost, jak vše vysvětlit. A jak záhy zjišťujeme, šťastná to volba. Venku, v celé ulici až do středu silnice a druhý chodník, zaznamenáváme stejné, místy ještě silnější hodnoty. Veškeré tyto abnormality totiž souvisí s venkovním rozvodem elektřiny a pouličním osvětlení. Jeho síla proniká až do interiéru domu a tedy dost možná subjektivně ovlivňuje i obyvatele v něm žijící.

Zároveň ale ovlivňuje i naši techniku. Tedy pokud by se zde skutečně paranormální aktivita děla, pro tyto racionální úkazy ji na našich přístrojích nevidíme. Pouštíme se tedy i do jiného výzkumu.

cb3.jpg

Historická fáze výzkumu

Už z dávných výzkumů, které jsme po Českých Budějovicích provedli, víme, že samotné centrum je moc zajímavou historickou lokalitou. Nejinak tomu je i v ulici, kde vyšetřujeme. Ta byla známá tím, že ve středověku sloužila jako „ghetto“ pro místní židovskou populaci, která si prošla brutálním pogromem.

České Budějovice měly starobylé židovské osídlení. Podle privilegia Jana Lucemburského (1296—1346) z 1341 se ve městě mohly usídlit 2 židovské rodiny, Karel IV. (1316—1378) privilegiem z 1364 dovolil usídlení 3 židovským rodinám. Toto osídlení bylo soustředěno do Židovské ulice, vicus Judeorum (ulice U Černé věže), kde je prameny doloženo pro sklonek 14. století. Ulice nebyla obydlena pouze Židy, nepředstavovala tedy ghetto, a zpočátku v ní převažovali křesťané. V jejím prostoru byla postavena i synagoga. Českobudějovičtí Židé se živili, jak to bylo ve středověku obvyklé, půjčováním peněz a obchodem. Jejich počet se postupně zvyšoval. Na přelomu 15. a 16. století tvořilo zdejší židovskou obec podle odhadu asi 100 členů, kteří už měli svého rabína. Židé byli neplnoprávnou a pouze trpěnou složkou středověkého obyvatelstva a důvodem k jejich ochraně byl obyčejně jen příjem, který z nich panovník, feudální vrchnosti nebo města měli. Nejednou byla židovská menšina vystavena pronásledování, a to z důvodů náboženských (náboženská nesnášenlivost křesťanů), ekonomických (snaha zmocnit se židovského majetku) i ryze kriminálních. Bylo tomu tak i v Českých Budějovicích, kde v důsledku tragických událostí z 1505—1506 židovské osídlení zaniklo.

Koncem června 1505 byli českobudějovičtí Židé obviněni ze spoluúčasti na údajné rituální vraždě křesťanského chlapce v dolnorakouské vesnici Pleisingu. Obvinění posloužilo městské radě jako vhodná záminka k trvalému vypuzení Židů z města. V procesu s obviněnými bylo užito krutého mučení, ale jejich vinu na vraždě chlapce se nepodařilo prokázat. Dne 12. 12. 1505 bylo 7 obžalovaných odsouzeno k trestu smrti upálením, který byl téhož dne vykonán na židovském hřbitově před Rožnovskou branou. Dalších 13 obviněných včetně žen bylo zakrátko odsouzeno k trestu smrti utopením, vykonanému v noci z 29. na 30. 12. 1505. Za nespravedlivou perzekuci se postavil i král Vladislav II. Jagellonský (1456—1516), který ve svém majestátu z 16. 3. 1506 udělil Českým Budějovicím právo vypovědět Židy natrvalo z města. Brzy nato byli zbývající Židé z města vyhnáni, jejich majetek zabaven a darován králem městu, synagoga změněna na katolickou kapli. Židovským matkám bylo odňato 23 dětí a mladistvých, kteří byli násilně pokřtěni. Židovské osídlení ve městě přestalo na celá staletí existovat.[1]

Ovšem není to jediné místo s pohnutou historií, která se na zkoumanou lokalitu váže. Pár desítek metrů od domu, kde natáčíme, je stavba, která už se stihla zapsat do záhadologického periodika Enigma. Jde o bývalou čajovnu U Černé věže. A tento dům je známý tím, že v něm mělo dojít k zazdění protestanské jeptišky zaživa, která zde měla místní strašit. To se sice fakticky nikdy neprokázalo, ale s určitostí víme, že v přímém sousedství tohoto domu se našel pod dlažbou středověký hřbitov občanů města České Budějovice.

Další zajímavé historické výsledky přinese monitoring starých periodik, který ve vedlejší ulici odhalí dům, v němž mělo docházet k podobným a i silnějším typům paranormální aktivity, které nám popisovala i svědkyně.

cb4.jpg

Jihočech, 27. 1. 1922:

V Čes. Budějovicích „straší“. – Různé hlasy kolují po Čes. Budějovicích o nadpřirozených věcech, jež se ve Fantlově domě v Plachého ulici někdy v noci dějí. Když táhne půlnoc, trhne se prý v jednom bytě veliký rámus, tak, jako když nábytek svádí mezi sebou vojnu, obrazy sestupují a k tomu všemu si „nadpřirozená mocnost“ sama rozsvítí elektrické světlo. Nad věcí kroutí spiritistické kapacity našeho města hlavami a budou prý věc velmi bedlivě zkoumat. Jsme zvědavi, co vyzkoumají! Jest to charakteristické, že se dva nájemníci již vystěhovali - tak u nich strašidlo zapůsobilo. Buď fantasie lidí je tak bujnou, že kouzlí si ve všech představách různá zjevení, anebo - což je pravděpodobnější – chce některý lišák uvést svíčkové babičky v úžas a zděšení. Pak by ale bylo na místě, aby naši „tajní“ byli opatrní, aby veřejnost zvěděla, kdo má v tom „strašidle“ prsty! Jest zajímavo, že ať přijde člověk kamkoliv, všude se vypráví o „strašidlech“. Před uvedeným domem stojí každého večera zástup lidí, kteří jsou zvědaví, co se ze „strašidla“ vyklube. Jedni tvrdí, že tam krysy pořádají v noci svůj rej, druzí opět, že tam existuje jakési tajné elektrické vedení a opět jiní, že to duch jakési před léty zavražděné osoby. Nedivili bychom se, kdybychom s něčím podobným se setkali někde ve Zlámané Lhotě, Podkarpatské Rusi, že to ale v pokrokovém městě, to zdá se nám neobyčejným psychologickým úkazem. Dovídáme se současně, že přístup do „tajemného“ bytu je v kritickou hodinu policejně zakázán. Na článek pak ve stejném periodiku navazuje krátký příspěvek, který odhaluje:

Jihočech, 13. 2. 1922:

Strašidelný dům v Plachého ulici stane se – jak oznamuje Tribuna – předmětem zkoumání pražských psychických kruhů, které v nejbližších dnech za tímto účelem zavítají do Českých Budějovic. Jak vidět, stanou se Čes. Budějovice proslavenými – na strašidla.

Bohužel více informací se nám k tomuto případu nedochovalo. Jihočech už se o tomto případu dále nezmiňoval. Proč už můžeme pouze spekulovat. Důvod podle nás bude takový, že nic konkrétního se vypátrat nepodařilo.

cb5.jpg

Závěr výzkumu

Náš výzkum dospívá do své finální části. Noc se posunula na třetí hodinu ranní a my společně trávíme chvíle v dětském pokoji. Zrovna ani nenatáčíme, když tu Michala Valešková zaslechne zvuk řetízku, který se sám pod stolem rozhoupal. Stolu se přitom nikdo ani nedotknul. Průvan též není, neb máme zavřené okna i dveře. A v danou chvíli se také nikdo ani nepohne. Všichni seděli nebo klečeli na svých místech.

Jak tedy k pohybu tohoto řetízku – obojku od psa došlo, dodnes netušíme.

K ránu věci balíme a odcházíme z domu pryč. Důkladnější analýza bohužel nepřinesla jiné výsledky, než ty, které jsem výše zmínil. Žádné paranormální úkazy. Žádné EVP fenomény nebo samovolné pohyby předmětů či zjevení konkrétních přízraků. Pouze abnormality v elektromagnetismu, které byly racionálního původu a jeden malý, možná skutečně samovolný, pohyb předmětu. Příliš málo na to, abychom jasně dokázali paranormální aktivitu zde.

Ženě její svědectví nicméně věříme. Získané údaje nepřímo hovoří v její prospěch. Stejně jako to, že jí žádné zdravotní riziko zde – plynoucí z paranormálních aktivit - nehrozí.

Loučíme se tedy s tím, že zůstaneme nadále v kontaktu a dlouhodobě dění v domě budeme skrze ni, monitorovat. A to platí do dnešních dnů. Takže možná vám ještě o tomto domě přineseme nějaké zprávy. Pokud ne, pak vězte, že nejspíše možná paranormální aktivita v něm, se buď vytratila, nebo již nebyla subjektem pozorována.

Autor článku: Ondřej Bezouška 4.2.2022

dokumentární film

ZPĚT NA HLAVNÍ STRÁNKU

 

[1] Citace, online, Encyklopedie Českých Budějovic, Židé, <https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/zide>