Paranormal tým

Dobrý den.Viděl jsem v TV díl Třeboň z cyklu Tajemná místa.Musím bohužel konstatovat, že jinak dobrý námět je zbytečně degradován chybami při natáčení ( škubaný obraz, nestíhající AF při zoomu, občas kácející se svislice a vodní hladina ,,z kopce" ) a ne moc vhodným střihem.Základní videostativ s fluidni hlavou a vodováhou se dá pořídit už kolem 2 000 Kč a pokud vypnete stabilizaci obrazu ( která při panoramování způsobuje drobné poskakování obrazu) ,tak bude výsledek zřetelně lepší. Vaše náměty i vaši diváci si to určitě zaslouží.Mějte se fajn e držím vám palce. Karel

Zdravím. Na vaše výzkumy se rád koukám. Jestli chcete tip na lokaci ta by jste mohli zkusit Svíbský les u Hradce Králové. Je to největší hromadný hrob na území České republiky, ve kterém je pohřbeno na 15 000 neidentifikovaných ostatků. Nevím jestli se rozhodnete tam vyrazit, ale za zvážení to stojí.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/88/Pomn%C3%ADky_V%C3%A1lky_1866_Sv%C3%ADbsk%C3%BD_les_Myslivec_1.jpg

Dobrý den,
řeknu Vám co se mi stalo bylo to v roce 2008 je to také jedna velká světová záhada,podnikal jsem,tak jsem si našetřil nějaké peníze a že se pojedu podívat do světa s kamarádem,tak jsme se letěli podívat na Aljašku do Anchorage,kde jsme si půjčily auto a druhý den že projedem do národního parku Denali,tak jsme vyjely brzo ráno bylo to v červenci a kousek od městečka Trapper Creek jsme jely kolem 40 km/h a to co nám přeběhlo přes silnici nám oběma vyrazilo dech bylo to vysoký tak 2,5 metru,šlo to pobobně jako člověk akorát to bylo dost zarostlý a mělo to dlouhé kroky a ruce víc než člověk,nikdy na to nezapomenu a můžu Vám říct že to byl šok,fotoaparát jsem měl u sebe,ale než jsem stačil v tom okamžiku něco udělat bylo to pryč.

Zdravim, přijímáte nové členy?
Nebo co musí člověk udělat aby se stal soucasti vašich výprav a podobně.
Dekuji

Dobrý deň. Nielen Vy sa zaoberáte týmto výskumom. Robím to aj ja a zaznamenal som EVP na dosť slušnej úrovni. V jednom prípade sa jedná o súvislú vetu.- Pravdepodobne mŕtvy vojaci z čias Československa. Potom rôzne zvuky z cintorína, alebo z domu. Pracujem sám a nebojím sa. Entity, alebo energie sú odvážnejšie a výrečnejšie. Ako zistím či niekto je so mnou v miestnosti? Začnem nahrávať a prihováram sa mu. Pri tom merám EMP v mG. Jednoducho prítomnosť niekoho cítite. Ak stúpne mG nad 580- 600 mG, pravdepodobne je prítomná entita. Mal som prípad, kde v obývačke domu, keď som sedel na gauči, blízko mňa som nameral viac ako 2000 mG. No tá energia prechádzala skoro skrz mňa. Vtedy som už mal aj strach. No ukľudňoval som sa , pretože podľa univerzálneho zákona Vám entita nesmie fyzicky priamym kontaktom ublížiť, ináč ju čaká večné zatratenie (okrem démonov). Duchovia sú takzvané studené energie. Zaznamenať je ich možné so šťastím termovíznou kamerou. Tú nemám, je dosť drahá a možno aj zbytočná pre mňa. Ak máte otázky môžte mi napísať na mitro2666@gmail.com. Som rád že to niekto robí. Aspoň sa nemusím považovať za blázna. Chystám sa uploadnuť moje záznamy na youtube. Vďaka

Dobrý den,
kolikrát mě zaráží Váš výzkum. Jak můžete vyvozovat ze záznamů zvýšené elektromagnetické aktivity, že v daném místě se nachází paranormální úkaz? Přijde mi to kolikrát až moc přetažené za vlasy. Například les Bor, který se nachází za sídlištěm ve kterém je stovky vysílačů elektromagnetického vlnění. Mimo jiné říkáte, že vypínáte mobilní telefony? Radši je sebou ani neberte nebo vyndavejte baterku, jelikož i mobilní telefon ve vypnutém stavu se pravidelně i když v delších intervalech přihlašuje do sítě.
Mohu říci, že jsem se tímto zabýval a tak by mě zajímalo na jaké vlnové délce to měříte je plno druhu elektromagnetického pole. Mohu vzít měřící přistroj EMP a doma naměřím též zvýšenou hodnotu a mám tu snad duchy? To samé i na akademické půdě a všude možně a to v bezprostřední blízkosti nemusím mít mobilní telefon ani žádný jiný vysílač.
I obyčejný satelit který se nachází na geostacionární dráze Země se projevuje. Nevím v jakých rozsazích a citlivostech měříte. Ale kolikrát se tomu musím smát. Víte kolik porušení musíme řešit v ČTU, že lidí porušují vysílací limity a to by jste koukal jakou aktivitu naměřím aj na míle daleko.

Dobrý den,
Stěhovali jsme se do krásného bytu. Asi po půl roce tam, jsem se začala zajímat o nadpřirozeno, zajímala se o les Bor, vyvolávání mrtvých.Sháněla jsem o těchto věcech tolik informacích. Jednou, kolem jedné hodiny ráno, se stala zvláštní věc. Měli jsme doma skleněnou lampu, která se nějak nekývala, nic. Z ničeho nic ta lampa spadla a přímo směrem ke mě (Stávala naproti mě). Nebylo možné, abych do ní kopla, byla ode mne daleko. Žádné slyšitelné kroky v předsíni,z kuchyně, nic. Pouze ten pokoj. Naproti nám žila majitelka toho bytu. Tak jsem se jí zeptala, jestli občas mívala ten pocit. Ona mi odpověděla, že ne. Pak mi ještě řekla, že nechce být považována za blázna co věří na duchy, ale že když tam tehdy žila, se svým manželem a synem a dcerou, dcera a její manžel zemřeli. Manžela tam nalezla mrtvého, zřejmě infarkt a dcera měla autonehodu. Myslím, že tam byl/i Jelikož nepříjemné pocity neustávaly, odstěhovali jsme se. A zase se začali dít divné věci. Moje nástěnka, najednou byla opřená o postel. Už to mě vylekalo. Nehledě na to, asi o týden později začal někdo klepat na dveře od poličky, v kuchyni. Znělo to tak netrpělivě, cholericky. Když jsem já klepla na tu skříň, tak to přestalo.Věděla jsem, že to už tam něco asi bude. A jelikož tehdy matčin přítel měl otce, který umíral na rakovinu, byl mu přivolán nějaký ten člověk, co ho měl očistit a něco s ním udělat (Úplně se v tom nevyznám) před tím, než zemře. Myslela jsem, že možná by něco věděl a tak jsem se zeptala mámy, aby ho pozvala a aby se tu porozhlédl. Údajně tam něco bylo.A neuměl se od něčeho tam odpoutat. Nakonec ale odešel. Potom jsem šla bydlet k otci. Moc krásný dům. Už ale hned po chvíli, mi tam bylo strašně špatně a něco tam mělo vliv na mou psychiku, často jsem brečela a už ve 14 letech měla deprese. Byla uzavřená, hrozně jsem se něčeho bála a byla unavená. Nekomunikovala jsem. Byla pořád nemocná a bylo něco zle se mnou. Pamatuji si, že jednou jsem se takhle ráno probudila a jelikož jsem měla "střešní" pokoj, měla jsem okno jakoby v té střeše. Tehdy jsem otevřela oči a nade mnou byla lidská silueta. Nebyla jen v mém pokoji, ale i ve vedlejším a na chodbě. Už to nebyl ani strach, ale přišlo mi, že tam fakt hrozí nebezpečí. Za ty 4 roky tam, jsem nikdy nebyla v noci dole a na záchodě. Často jsem slýchávala, jak někdo chodil po kachlových schodech.. Nebo dole dřevěná podlaha, jsem slyšela takový ten zvuk, jako když se chodí po parketách. A to se opakovalo. A sklep? Tam jsem automaticky nechodila ani přes den. Ty poslední měsíce tam, to už bylo něco nepopsatelného. Průvan při zavřeném okně i dveřích byl na denním pořádku. Často jsem cítila, jakoby mi někdo sahal na obličej. Nebo mne sledoval. Dva roky před odstěhováním, jsme tam měli kocoura. Spával v jedné z dolních místností. Zavírat ho bylo hrozné. Bránil se a na něco vrčel, nebo začal utíkat po místnosti. A vlastně asi 1,5 roku od odstěhováni ten kocour utekl a nikdy se už nevrátil. No, asi rok před odstěhováním, jsem si řekla, že už nemůžu.

Prostě to na mě mělo opravdu silnou psychickou újmu. Odešla jsem zpátky k matce a otce pouze na víkendy navštěvovala. V té době jsem se opět začala věnovat paranormálním jevům a snažila jsem se zjistit, co to má znamenat. A stejně jsem nic nenašla o tom, co se v tom domě dělo. Nakonec, asi měsíc před odstěhováním, si otec do toho domu pozval nějakou paní (netuším, jak se ji říká) a nějaké vyšetřovatelé na paranormální jevy. Toho, co ten dům byl plný, to prý ještě nikdy nezažili. Údajně tam byla majitelka domu a nějaké neidentifikovatelné bytosti. on majitel domu měl ženu a ona vážně onemocněla. No a on jí nechtěl ztratit a tak si přivolával všelijaké čarodějnice a lidi tomu podobné, které ji údajně měli vyléčit tak, že kohosi přivolávali a snažili se jí vyléčit.Ona nakonec zemřela. Ti lidé z toho ústavu, zabývajícího se paranormálními jevy zaznamenali vysokou aktivitu. Právě ve sklepě v obýváku a na chodbě. Když se snažili s nimi navázat nějakou konverzaci, povedla se jím právě jen ta majitelka. A to bylo asi jen ano a ne. Nic víc prý neřekla. Údajně, ti zbývající byli strašně agresivní a nejspíš v tom domě nikoho nechtěli. Že prý záměrně vyvolávali strach. Co je s tím domem dnes, to nevím. Ale máme znova doma hosta. Tentokrát to není vůbec vážné. Možná občas se bojím, po tom minulém zážitku, ale myslím, že jinak to je v pořádku. Můj problém je, jestli jsem se měla začít šťourat v nadpřirozených jevech, jestli jsem si někdy měla číst o duchách, jestli jsem si někdy měla zkoušet chodit na místa s paranormální aktivitou, protože od té doby, co se o to zajímám, mám pocit, že mě to všude pronásleduje. Myslíte, že jsem si to způsobila sama?

Dobrý večer. Mam prozbu nevím kam se obrátit. Zdávají se mi sny, které se mi plní.Ale to by až tak netrápilo. Ale důvod proč sem píšu je ten, že se mi stala nepříjemná situace. Už podruhé. Při jízdě autem sem se zjevil sám před sebou, asi vteřinu před nárazem. Vždy sem se neuvěřitelně lekl. Nevím co to znamená a nevím kde to hledat. Nikdy sem neměl psychické problémy. Nedostatek spánku nemam.

Nešlo o sen. Bylo to v reálu. Prostě jel sem v autě jako řidič a z ničeho nic se vidím před autem. Jelokož řídím tak jsem v pohybu a než stačím dupnout na brzdu tak uběhne cca vteřina, srazím se a zmizím. Je mi 26 let. Žádnou traumatickou událost sem nezažil

Radil jsem se s kolegy odborníky s nimiž externě spolupracujeme. Nezávisle mi na sobě řekli, že se i takto projevuje mikrospánek. V případě že o mikrospánek nešlo mohlo jít z racionálního hlediska ještě o blud. Tedy jednoduchou halicinaci, která měla jen obrazový vjem. Pokud to nebylo ani to, již po halucinaci samotné je možné i nějaké paranormální vysvětlení. Těžko ale ho v tomto bodě prokázat.

Před autonehodou to nebylo. Nikdy sem neboural. Z ničeho nic se objevím a nejde zamezit nárazu.

Dobrý den,

jsem fanda paranormálna a záhadologie, ale nijak zapálený, takže jsem na Vaše stránky narazil teprve včera. A přiznám se jsem v šoku; třeba ghostmetry a podobná zařízení jsem doposud řadil do říše pohádek pro dospělé, a čekal bych je spíše ve filmech o krotitelích duchů.:-) Z pohledu laika spatřuji zrovna v těchto přístrojích slabinu Vašeho vědeckého přístupu k výzkumu; nedokážu si představit, jak je asi výrobce testuje na správnou funkci... Že by měl ve fabrice zkušební komoru s duchem?:-D

To však je jediná "výtka", jinak klobouk dolů před Vaší odvahou a zapálením pro věc. I pouhé přečtení Vašich reportů se mi postaralo o bezesnou noc; osobně nemám ani zlomek Vaší odvahy a i jen jediný z Vašich zážitků na velhartickém hřbitově by mne přivedl do péče docenta Chocholouška.

Na druhou stranu mne velmi zaujala Vaše kořist v podobě získaných záznamů EVP. Již jsem o této metodě něco četl, vesměs mi z toho vždycky běhal mráz po zádech. Ale přiznám se, že o nejsilnější dojem se mi postaraly 2 z Vašich reportáží - židovský hřbitov v Českých Budějovicích a hrob německých vojáků v Pacově. Pokud nějaký vtipálek nevložil do nahrávek vlastní komentář, nebo si někdo z členů týmu na místě neodpustil tichou reakci, aniž by si to sám uvědomil (mám na mysli "ale prosím tě..."), pak se v obou případech jednalo o naprosto ukázkovou komunikaci, kdy kdosi reagoval úměrně nastalé situaci, zcela srozumitelně a v kontextu s předchozími událostmi. Až se nechce věřit, že to skutečně není jen čin nějakého vtipálka...

Proto jsem se chtěl zeptat, jaký je cíl Vašeho výzkumu; zda jen rozhodnout, zda je v tom či onom místě možná paranormální aktivita, nebo jestli chcete jít ještě dál a pokusit se skutečně navázat kontakt s dosud neznámými entitami. Pokud je b) správně, pak by mne zajímalo, zda budete ve výzkumu na těchto dvou místech ještě pokračovat?

Myslím, že zrovna tato dvě místa jsou určitě vhodná; zároveň ukazují, jak přimět "druhou stranu" ke komunikaci. Mám zde na mysli, že v obou případech se jednalo o reakce na projevy zúčastněných ŽEN, a v obou případech se účastnice nepokoušely "provokovat duchy", ale normálně se bavily s dalšími členy týmu. A v obou případech mohly hrát roli nějaké emoce (strach?) či citlivost, které by u žen měly být podstatně silnější, opravdovější... V případě židovského hřbitova někdo chlácholí jednu z účastnic - skutečně srozumitelně chlácholí, nejedná se o žádné nesrozumitelně bzučení dobarvené fantazií - v případě hřbitova německých (!) vojáků v Pacově pak kdosi reaguje na jediné slovo, které může být Němci srozumitelné ("Já?" "Ja!" "Nein!"), a to tak že rovněž MAXIMÁLNĚ srozumitelnou formou, tedy žádné "Klárko" nebo "Sluníčko", vytušené z nesrozumitelných zvuků a smyslem naprosto mimo mísu, ale až řízně vojenské hlasy, ne bez smyslu pro mladický humor... Nestálo by třeba za to, pokračovat ve výzkumu na daném místě? A zkusit na místě komunikovat v němčině, aby případní nebožtíci měli šanci se zapojit? Rád bych Vám v tom i nějak pomohl, kdyby bylo třeba, ale obávám se, že bych v noci na hřbitově zkolaboval...;-)

Co vy na to?